Obsah čísla 12/2016

Na titulu: ČESKÝ FEDCUPOVÝ TÝM dovršil ve Francii vítězný hattrick a vybojoval pátý titul za posledních šest let
Snímek: PAVEL LEBEDA

6-9
Fed Cup: Francie – ČR 2:3
10-11
Turnaj mistryň
13
Elite Trophy
15
Tenis na vozíku
I–XXVIII
Příloha: Fiftýn plus
16-17
Zajímavosti ze světa
18-20
Můj příběh: Dominika Cibulková Navara
21-22
Nová jednička: Andy Murray
23
Před 25 lety (Monika Selešová)
24-25
Za oponou
26
Trenér: Wawrzos Stavros
27-28
Dialog s Františkem Čermákem

Webové publikování: Petr Barcal
Hostováno na www.rozhled.cz
str.17
TSONGA: NENÍ TO APRÍL
Bývalý přítel slovenské tenistky Dominiky Cibulkové, velký milovník francouzského vína, Paříže a Bratislavy, JO-WILFRIED TSONGA, září štěstím. Mimořádnou zprávu sdělil deníku L’Equipe. Francouze, který je momentálně tenisovou dvojkou ve své zemi, čekají příští rok velké změny. Zástupce země galského kohouta se totiž pochlubil (a není to apríl), že jeho přítelkyně Noura je těhotná. „Příští sezona bude jiná, protože s Nourou očekáváme miminko, stanu se otcem,“ uvedl Tsonga francouzskému listu. „Rodinu si moc přeji, je pro mě vším. Je to extra motivace příští rok ještě více uspět a také se věnovat přítelkyni i svému potomkovi. Následující sezonu si budu muset pečlivě naplánovat,“oznámil vítěz dvanácti titulů na okruhu ATP. Světová třináctka ví, že se jeho život po narození potomka změní a je na to údajně připravený. „Cítím, že vše je na dobré cestě od té doby, co jsem se o tom dozvěděl. Když začnete hrát profesionálně, je to ze začátku často jen o tenise. Ale jak dospíváte, uvědomujete si, že život je plný dalších skvělých vítězství, nejen těch tenisových. Mít se dobře je pro mě prioritou. Někdy se cítíte dobře, když vyhrajete, ale taková novinka dokáže vykouzlit stejný pocit,“ sdělil v jednom z nejčtenějších francouzských deníků. Jeho přítelkyně Noura El Swekhová má termín porodu stanovený na duben 2017.
str.18
Grand Slam je metou
Už jako čerstvě dvacetiletá tenistka prošla DOMINIKA CIBULKOVÁ NAVARA do semifinále Roland Garros. Před skoro třemi lety se probojovala až do finále Australian Open. Na velký titul ale dosáhla dnes sedmadvacetiletá vdaná paní až na letošním Turnaji mistryň. V Singapuru přitom dva úvodní zápasy ve skupině prohrála, ale na poslední chvíli se zachránila a do semifinále prošla. V něm přetlačila Světlanu Kuzněcovovou a ve finále dalším nadšeným výkonem plným výbušné energie přehrála i Angelique Kerberovou. Přitom nebýt pomoci právě světové jedničky, Slovenka by ze skupiny ani nepostoupila. Ale tak to ve sportu občas chodí. Uvidíme, jestli tenistka s nakažlivým úsměvem, skvělým pohybem, obrovskou bojovností a nevyčerpatelnou studnicí sil dokáže po největším úspěchu kariéry ustálit svou výkonnost. Zatím totiž uměla zazářit, a pak o sobě zase nedala nějakou chvíli vědět. Snad to tentokrát platit nebude. Slovensko ještě nikdy nemělo příležitost oslavovat svého grandslamového vítěze ve dvouhře. Nejblíže se dostal Miloslav Mečíř, dvojnásobný finalista. Zatím jednou se do rozhodujícího souboje o některou z nejcennějších tenisových trofejí dostala Dominika Cibulková. V roce 2014 na Australian Open. Přitom druhá část předchozí sezony se jí moc nevydařila, důkazem budiž vypadnutí z nejlepší dvacítky světového žebříčku. A ani start do další nebyl nic moc, jedno čtvrtfinále na dvou přípravných turnajích v Austrálii před melbournským vrcholem. Ale slovenská jednička věřila cestě nastoupené pár měsíců před tím a spojené s angažováním kouče Matěje Liptáka, kapitána slovenského fedcupového týmu, a muže, který pomáhal nastartovat kariéru Petry Kvitové...
Zkráceno pro web
str. 25
VRÁTÍ SE K PRÁCI PRO OSN
Ruská superstar Maria Šarapovová se smí podle zprávy portálu bbc.com/tenis vrátit do role vyslankyně dobré vůle Organizace spojených národů, jakmile jí v dubnu vyprší dopingový trest. Oznámili to zástupci OSN. Pětinásobná grandslamová vítězka pracovala jako ambasadorka rozvojového programu od roku 2007. Letos v březnu však byla postavena mimo výkon své funkce poté, co se přiznala k užívání zakázané látky.
Příloha Fiftýn Plus
Pátý Fed Cup za šest let, k tomu ještě slavný hattrick
Český Fed Cup dál kraluje tenisovému světu
  Češky po jedenadvaceti letech ve fedcupové historii vybojovaly hattrick, nad Francií ve Štrasburku vyhrály 3:2 Rozhodující bod získaly stejně jako před rokem proti Rusku Karolína Plíšková s Barborou Strýcovou V sobotu v nekonečném zápase porazila Plíšková Mladenovicovou, pak Kvitová nestačila na výborně hrající Garciaovou V neděli pokračovala ve výborném výkonu Garciaová s Plíškovou a Francie vedla 2:1  Barbora Strýcová vyrovnala na 2:2 s Cornetovou Na české cestě k titulu se podílely Karolína Plíšková a Barbora Strýcová, ty byly v sestavě proti Rumunsku, Švýcarsku i Francii, Petra Kvitová v Kluži a Štrasburku, Lucie Hradecká v Curychu a Štrasburku, Denisa Allertová v Kluži a Curychu Lucie Šafářová letos ve fedcupové reprezentaci chyběla Petra Kvitová získala Cenu za oddanost Fed Cupu Kaderka: „Svět český tenis respektuje, ví se o nás, je nás slyšet a to je rozhodující.“ Černošek: „Je snem mít tak úspěšné, šikovné a pracovité holky a jsem rád, že s některými z nich úzce spolupracuji i manažersky.“ Pála: „Máme široký kádr, jedna holka zastoupí druhou. V tom je naše největší síla.“ Černošková: Ve všech letošních zápasech rozhodoval debl a vždy byla u třetích vítězných bodů Karolína. Velký potlesk!“ Pátým českým titulem se jedenačtyřicetiletý Petr Pála stal nejúspěšnějším fedcupovým kapitánem v historii Při slavnostním přijetí na Spartě poděkovala náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová jménem ministryně českým tenistkám za vzornou reprezentaci
Zpravodajství na straně IV až VII
Recept na vítězný Fed Cup? Deblová jistota!   str. 2-3
Pět vítězných Fed Cupů v posledních šesti letech, k tomu navíc třikrát za sebou, to nikdo z historie nevymaže. Barbora Strýcová s Karolínou Plíškovou už loni v pátém zápase rozhodly finále proti Ruskám a ve Štrasburku to dokázaly znovu! Šampionky Roland Garros a nejlepší deblový pár sezony Kristinu Mladenovicovou s Caroline Garciaovou porazily dvakrát 7:5. Ve druhém setu za stavu 5:5 opět klopýtla při svém podání Mladenovicová, Strýcová servírovala do zápasu a neztratila nervy ani za stavu 40:30. Jak vypadal poslední míč? Podání doleva na Garciaovou, return skončil na raketě Plíškové a majestátně padal do dvorce – hra, sada, zápas, vítězství ve Fed Cupu! „Věřily jsme si na ně, věděly jsme, že můžeme vyhrát, a čekaly jsme na jejich chyby,“ konstatovala Plíšková. Češky rozhodly zápas ve čtyřhře počtvrté za sebou!   (fe)
Úvodní slovo magazínu Tenis    str. 4
Když Ivo Kaderka po vítězném zápase ve Štrasburku říkal šéfovi světového tenisu Davidu Haggertymu, že by se měl Fed Cup nyní přejmenovat na Czech Cup, tak se tomu Američan ani nesmál, jen uznale pokyvoval hlavou. Díval se na tradiční české fedcupové kolečko, které se rozpustile roztočilo ve chvíli, kdy krátce předtím potřetí zaznělo – hra, sada, zápas, Česká republika. Haggerty je ve funkci přes rok, u nás a s námi už zažil hodně fedcupové radosti a ve Štrasburku poznal, jak se dovede radovat tenisová Francie. Určitě mu musel běhat mráz po zádech, když vyprodanou halou Rhénus Sport Arena burácela marseillaisa a krk na to dám, že nevěděl, že ji napsal právě ve Štrasburku v dubnu 1792 vlastenecký kapitán, revolucionář a vojenský kapelník Claude Joseph Rouget de Lisle. Lidé ji zpívali na bojištích, náměstích, v divadlech i v kostelích, ale prý i při teatrálních popravách… Zda se do toho počítají i ty tenisové, nevím. V letošním fedcupovém ročníku neměly české tenistky šanci podělit se v domácím prostředí o vítěznou radost s věrnými fanoušky, v hale Polivalenta v Kluži, v Kongresovém centru v Lucernu a konečně i ve štrasburské hale byli naši nejpoctivější tenisoví příznivci v menšině. Určitě to bude jiné v příštím roce, v Ostravě, která tenis miluje, přivítáme silný tým Španělska. Všechno bude o to emotivnější, protože plíživé snahy šéfů ITF o změnu formátu týmových soutěží dostávají stále pevnější obrysy. I kapitán Navrátil mockrát připomínal, že – Davisův pohár je pro Čechy něco velkého, doslova posvátného. „Můžete vyhrát spousty turnajů, na ně se ale zapomíná. Můžeme si namlouvat, co chceme, ale z českých tenistů dělá hrdiny jen Davisův pohár a pak Grand Slamy.“ Týmové soutěže mají v sobě magické kouzlo a pocit národní hrdosti je určitě stejný, i když tým hraje ve Světové skupině či na periferii vzdálených regionálních zón. Může se nám to nelíbit, ale musíme vzít na vědomí, že vedení Mezinárodní tenisové federace o změnách formátu týmových soutěží intenzivně přemýšlí – i když se mu stále složitěji hledají argumenty, které by tenisový svět přesvědčily. Samozřejmě vstupují na scénu přemoudřelí radilové „Světové týmové soutěže změnu prostě potřebují! Žijeme přece v novém tisíciletí a sociální sítě jsou všemocné!“ Vše tvrdohlavě hájí stoprocentní nadšenci: „Přece nám nějaké ITF nebude brát to, v čem jsme dobří?!“ A co pavlačově výbojní rozumbradové? „Amerika by nejraději změnila celý svět a Trump se do toho opře. Fed Cup ale není naftové pole, kde kopnete a stříká to na všechny strany...“
Kompletní úvodní slovo Ing. Františka Kreuze přináší tištné vydání magazínu Tenis
Pátý titul, pátý příběh  str. 6-8 /fed cup/
Nad tenisovým dvorcem v hale Rhénus Sport ve francouzském Štrasburku poletují barevné kousky z lesklého papíru, z reproduktorů hraje hudba, profesionální fotografové i nadšení amatéři v hledišti mačkají spouště aparátů a telefonů nejrůznějších značek. Některým fanouškům je do zpěvu, jiní pláčou dojetím. Nad dalším příběhem party v bílých teplákových soupravách, která už popáté v posledních šesti letech zvedá stříbrný pohár za celkové vítězství ve Fed Cupu! Nejmenší členka české sestavy na trofej skoro nemůže dosáhnout, ale když už ji drží, několikrát s ní radostí povyskočí. „Vzaly jsme ho všechny dohromady, ale jsem nejmenší ze všech, takže když ho vezmou, musím trochu poskakovat, abych se ho vůbec dotkla,“ vyprávěla po slavnostní korunovaci staronových šampionek šťastná Barbora Strýcová, která do finálového duelu naskočila za nepříznivého stavu 1:2 za zraněnou Petru Kvitovou. Nejprve v singlu sama srovnala finálové skóre a pak v deblu společně s Karolínou Plíškovou zařídila rozhodující bod a tím také třetí fedcupový titul v řadě. „Bára stále nevěděla, jestli bude hrát, v tom to pro ni muselo být těžké. Ale i tak odehrála výborný singl a pak i debl. Už jsme spolu nějaké debly vyhrály, takže jsme si věřily. Ona je takový motivátor, takže nás dokáže nakopnout. Když má nějaká z nás slabou chvilku, tak se vždycky doplníme,“ řekla po finále Karolína Plíšková, která se s Barborou Strýcovou na kurtu radovala z proměněného finálového mečbolu už podruhé za sebou. „Tohle nikdy neomrzí. Výhry, poháry a medaile nikdy neomrzí. Každý titul má speciální příběh a tenhle je pro mě obzvlášť sladký. Po kariéře na něj budu vzpomínat,“ prohlásila Barbora Strýcová, velká hrdinka (i když se tak necítí) finále ze Štrasburku. V roce 2011 v Moskvě to byly neporazitelná Petra Kvitová a senzačně deblistky Květa Peschkeová a Lucie Hradecká, které zařídily premiérový titul party kapitána Petra Pály. V listopadu 2012 zářila v duelu s bývalými světovými jedničkami ze Srbska Lucie Šafářová, předloni nadchla fanoušky fantastickou bitvou s Němkou Kerberovou Petra Kvitová, loni se nejvíc proslavila Karolína Plíšková, která stejně jako letos Barbora Strýcová nejprve v singlu vyrovnala a v závěrečné čtyřhře pak přidala třetí bod...
Zkráceno pro web
Triumf malé velké bojovnice  str. 10-11 /turnaj mistryň/
Muže s raketou a míčkem sice najdete i na rubové straně singapurské desetidolarovky, ale to ještě neznamená, že by byl tenis v Singapuru tak populární jako třeba další z pěti sportů na bankovce – fotbal. Vždyť i stolní tenis je v zemi zřejmě oblíbenější. Turnaj mistryň tam sice zavítal už potřetí, ale spíše se zdá, že si k němu lidé stále teprve hledají cestu. Navíc fanouškům scházely globální hvězdy Serena Williamsová či Maria Šarapovová, takže možná i proto měly kolem sebe singlistky i deblistky, s výjimkou víkendového finálového programu, spíše poloprázdné tribuny. A nepomohly tomu ani přesunutí hracích časů na pozdější dobu a změna herního systému ve čtyřhře. To ale neznamená, že by byl finálový turnaj nejlepších profesionálek sezony, kde hrály i čtyři české reprezentantky (!), chudý na velké příběhy. O ten vůbec největší se postarala nejmenší žena světové špičky, energická bojovnice Dominika Cibulková. Sbalené kufry na pokoji Na pokoji vyhlášeného hotelu Marina Bay Sands měla sbalené dva kufry, jeden dovolenkový a jeden tenisový. Dominika Cibulková vyhrála až svůj třetí zápas ve skupině (nad Rumunkou Halepovou) a s jediným vítězstvím musela čekat, jak dopadne závěrečný duel Němky Kerberové a Američanky Keysové. Světová jednička jasným triumfem pomohla Slovence do semifinále a možná ani netušila, jak velkou soupeřku v tu chvíli dostala do hry. „Jsem zklamaná, ale mám za sebou životní sezonu,“ řekla po finálové porážce Kerberová, letošní vítězka Australian Open a US Open, která hrála i finále Wimbledonu a olympijských her v Rio de Janeiru. „Ona hrála agresivně, od začátku do konce. Dala jsem do toho všechno, ale nestačilo to,“ pochválila Kerberová svou finálovou přemožitelku Dominiku Cibulkovou, která se podobně jako Petra Kvitová v roce 2011 hned při své premiéře na Turnaji mistryň radovala z titulu. Ještě dlouho po zápase šťastná Slovenka nemohla svému triumfu uvěřit. Turnaj mistryň jste si zahrála poprvé a hned jste ho vyhrála. Už vám dochází, že jste šampionkou? Ještě mi to úplně nedochází. Když jsem proměnila mečbol, tak šly všechny emoce ze mě ven. A jak byl potom ten ceremoniál, byla jsem nějaká otupělá a trochu mimo. Stále jsem nechápala, co se vlastně stalo. V šatně jsem se potom strašně rozplakala. Když jste plakala v šatně, co se vám honilo hlavou? Nevím, nedá se to popsat slovy. Byl to výbuch emocí a štěstí. Díky tomu, jak jsem hrála, věřila jsem, že ten zápas můžu vyhrát. Už od předchozího večera jsem si zápas přehrávala v hlavě. V závěru jste fanoušky pořádně napínala, protože těch mečbolů bylo hned několik. Čím to bylo, že jste to nakonec zvládla? Napínala jsem trochu i sebe, byly to nervy. Nastal moment, kdy jsem si uvědomila, o co hraji. Myslím si ale, že je to normální a lidské. První mečboly byly těžké, ale potom jsem ukázala, jak jsem silná tím, že jsem dokázala odvrátit brejkboly. V tu chvíli jsem byla strašně mentálně silná. Po zápase jsem mluvila s mentálním koučem a řekl, že to, jak jsem to zvládla, byl úplný masakr...
Více přináší tištěné číslo magazínu

Andy Murray všechny přesvědčil  str. 12 /turnaj mistrů/
V Londýně se už osmým rokem konal Turnaj mistrů, akce pro nejlepších osm tenistů a párů. Poprvé od roku 2010 neměla elitní soutěž české zastoupení, chyběl Tomáš Berdych. Český tenista měl původně plnit roli náhradníka, do Londýna však kvůli zdravotním problémům neodletěl. Prvním náhradníkem se tak stal David Goffin, druhým Roberto Bautista. Kdo se nakonec dostal do elitní osmičky? Andy Murray, Novak Djokovič, Stan Wawrinka, Marin Čilič, Gael Monfils, Kei Nišikori, Milos Raonic a Dominic Thiem. Největší favorit? Kdo jiný než Andy Murray, nový lídr žebříčku ATP. Čeho se jeho příznivci báli? Na Turnaji mistrů se mu zatím nikdy nedařilo, do semifinále postoupil ze sedmi pokusů jen třikrát, dál se však do této doby nikdy nedostal. „Mám za sebou skvělý rok, nejlepší v životě a chci ho dokončit co nejlépe,“ řekl Murray před Turnajem mistrů. Od Roland Garros prohrál jen tři zápasy, vyhrál Wimbledon, získal olympijské zlato a hlavně věřil, že v Londýně určitě prodlouží sérii devatenácti vítězství a prolomí brány závěrečných kol soutěže. Pokud chtěl Andy Murray vydržet na trůnu světového žebříčku, musel vyhrát a bylo zákonité, že se Novak Djokovič bude chtít na post nejlepšího hráče světa vrátit. Vše mělo ideální a hlavně dramatický scénář – Londýn viděl zápas o první místo, dokonalé finále prestižního Masters. Murray měl ve skupině, pojmenované po Johnu McEnroeovi, Švýcara Wawrinku, Japonce Nišikoriho a Chorvata Marina Čiliče. V Londýně hrál poprvé jako první hráč světa a turnaj, na kterém se nejdále dostal do semifinále, musel vyhrát, aby na nejvyšším postu zakončil rok. „Nebál jsem se toho tlaku, říkal jsem si, když to dokážeš, jsi nahoře zaslouženě.“ Jen jeho první zápas s Čiličem měl hladký průběh, stejně jako duel s Wawrinkou. Nišikori a Raonic ho však hodně potrápili. O vítězství s Keiem Nišikorim se Brit rval hodně dlouho, přehrál ho až po 3 hodinách a 20 minutách, a společně překonali rekord Turnaje mistrů v délce zápasu na dva vítězné sety. Ovšem už po třech dnech bylo všechno jinak, znovu byl u toho Murray. V semifinále udolal Milose Raonice dokonce až po 3 hodinách a 38 minutách. Rekord byl znovu překonán! Murrayho příznivci se určitě báli, že po jeho rekordně dlouhých zápasech ve skupině a pak v semifinále, mu budou chybět síly. Djokovič v zápase o finále porazil Nišikoriho za pouhých 66 minut, i ve skupině vyhrával hladce, snad kromě prvního londýnského zápasu s Thiemem, celkově na dvorci byl před finále ve čtyřech zápasech o 3 hodiny a 23 minut méně než Murray...
Zkráceno pro web
PROTI DJOKOVIČOVI MÁ PSYCHICKÝ BLOK  str. 16 /ve světě/
Známý tenisový bavič GAEL MONFILS se ještě před letošním ročníkem Turnaje mistrů v Londýně svěřil internetovému portálu TennisActu. jecool.net, že má proti bývalé světové jedničce a srbskému mágovi Novaku Djokovičovi psychický blok, na jehož odstranění se snaží intenzivně pracovat i za pomoci psychologů. Francouz ovšem nemá dobrou bilanci proti hráčům elitní desítky světového žebříčku obecně. Monfilse čekal ve třiceti letech premiérový Turnaj mistrů, který pro něho nedopadl dobře. Přitom se mu letos dařilo. Dostal se na své kariérní maximum, 6. místo v žebříčku ATP, vyhrál turnaj ve Washingtonu a na Masters v Monte Carlu si zahrál finále. V Londýně měl bojovat o postup do semifinále ve stejné skupině jako jeho noční můra, Novak Djokovič. Proti Srbovi nedokázal ze šestnácti vzájemných zápasů vyhrát jediný, a tak se nelze divit tomu, že je na tom Francouz psychicky v zápasech proti Djokovičovi špatně. V posledním duelu na US Open hrál proti Srbovi bez jakékoli taktiky, udělal velké množství nevynucených chyb a prohrál ve čtyřech setech. Přitom si tehdy podle svého vyjádření pro francouzskou televizní stanici na Djokoviče docela věřil, protože věděl, že v té době Srb nehrál svůj nejlepší tenis. Jak to dopadlo na Turnaji mistrů? Sami už víte. Místo zraněného Monfilse nakonec v posledním zápase skupiny zaskakoval Belgičan Goffin a samotný tenista nyní místo psychiky řeší zdravotní problémy se zraněnými žebry.

ROZHAZOVALI DORT MEZI DIVÁKY  str. 16
Američtí tenisté, sourozenci a dvojčata BOB a MIKE BRYANOVI vyhráli tisící zápas ve čtyřhře! Ve čtvrtfinále turnaje ve Vídni nad Uruguaycem Pablem Cuevasem a Viktorem Troickým ze Srbska zvítězili ve třech setech a oslavili 1?000. vavřín. Historickému pořadí deblových vítězství Bryanové zcela neotřesitelně kralují. Na druhém místě za nimi je fenomenální australská dvojice Todd Woodbridge, Mark Woodforde s 508 vyhranými zápasy. „Tak to se asi bude hodně těžko překonávat. Tolika vítězství dosáhne v příštích sto letech jen pár hráčů, jmenovitě na to budou stačit prsty jedné ruky,“ prohlásil obdivně na webu ATP další přední světový deblista, Srb Nenad Zimonjič. Za devatenáct let na okruhu ATP získali američtí bratři 113 titulů jen na turnajích ATP tour a na studentských – univerzitních kláních jich bylo minimálně padesát, čtyřhru na Grand Slamech ovládli šestnáctkrát a mají i olympijské zlato z Londýna. Na svých tisíc vítězství na okruhu ATP potřebovali 1?309 zápasů. Ve Vídni dostali za překonaný milník od vedení turnaje dort, o který se rozdělili s diváky dost komickým způsobem – házeli jim kousky přímo do hlediště…
KAPITÁNKA MAURESMOVÁ SKONČILA    str. 17

Poslední fotografie Amélie Mauresmoové s fedcupovým týmem.
Po finálové porážce s českými tenistkami skončila Amélie Mauresmoová u fedcupového týmu Francie. Bývalá světová jednička na tiskové konferenci v Paříži uvedla, že je těhotná a na jaře očekává narození druhého dítěte. Kapitánkou týmu byla od léta 2012. „Rozhodně to nesouviselo s výsledkem finálového zápasu, ani s tím, že bychom si třeba s děvčaty nerozuměly. Ale prostě bych už to technicky nedokázala zvládnout,“ uvedla Mauresmoová, jež porodila loni v srpnu syna. „V dubnu očekávám narození druhého dítěte a s termínovou listinou Fed Cupu, tedy únor a duben, to prostě nejde zkombinovat,“ konstatovala kapitánka, jež dovedla francouzský tým z druhé výkonnostní skupiny až do finále. Mauresmoová samozřejmě informovala o odchodu mezi prvními čtveřici Caroline Garciaová, Kristina Mladenovicová, Alizé Cornetová a Pauline Parmentierová. „Bylo to pro ně asi dost drsné, nečekaly to, bylo tam hodně emocí. Ale měly za mě radost, hned mě líbaly,“ řekla nyní už bývalá kapitánka. Sedmatřicetiletá Mauresmoová, která je s 32 výhrami nejúspěšnější hráčkou fedcupového týmu Francie, byla kapitánkou čtvrtou sezonu. Mezitím také trénovala krajanku Marion Bartoliovou a necelé dva roky také Brita Andyho Murrayho, současnou světovou jedničku.

Nový král Andy I. a jeho korunovace  str. 21 /ve světě/
Když na začátku června vyhrál Novak Djokovič Roland Garros a zkompletoval kariérní Grand Slam, měl v čele světového žebříčku před druhým Andym Murraym náskok více než osm tisíc bodů. Obrovská, zdálo se nepřekonatelná propast pro skotského tenistu. Jenže sezona ještě neskončila a zavedené pořádky se změnily. Rodák z Dunblane při úžasné jízdě sbíral od května jeden turnajový titul za druhým, získal jich celkem osm, naopak Srb strádal, jednoznačně tenisově, také zdravotně, a prý měl problémy i v soukromém životě. Na posledním klasickém turnaji roku, tisícovce v Paříži, tak byl dosavadní král svržen. Novým vládcem se stal ANDY MURRAY, který je šestadvacátou jedničkou od zavedení současné podoby počítání žebříčku v roce 1973. A po Johnu Newcombovi druhou nejstarší v době usednutí na trůn. Svůj nový status obhájil na Turnaji mistrů, kde také mohl o nejvyšší příčku rychle přijít, ale v přímém souboji o ni Djokoviče ve finále pokořil a jasně ukázal, že žezlo drží pevně v ruce. A rozhodně se ho nehodlá jen tak vzdát. Byla to opravdu dlouhá cesta, po které musel kráčet dnes už trojnásobný grandslamový vítěz a dvojnásobný olympijský šampion, než prorazil dlouho neprostupné zdi a vystoupal až na vrchol. Byl sice počítán do tzv. Velké čtyřky a přiřazován k Federerovi, Nadalovi a Djokovičovi, ale dlouho mu trvalo, než získal svůj první grandslamový titul, stalo se na US Open 2012. Bylo mu tehdy pětadvacet let a uspěl až ve svém pátém finále na některém z podniků Velké čtyřky. O necelý rok později dokázal ukončit dlouhé britské čekání, natažené na sedmasedmdesát let, na domácího šampiona Wimbledonu. To mu ale nestačilo, aby se na žebříčku, který eviduje bodový součet výsledků za posledních dvanáct měsíců, dostal před některého ze svých tří největších soupeřů. Od 1. února 2004 patřila pozice jedničky pouze Rogeru Federerovi, Rafaelu Nadalovi a Novaku Djokovičovi. Švýcar ji držel celkem 302 týdnů, Španěl 141 a Srb nejvyšší příčku okupoval 223 týdnů. Než přišel se svým nejlepším obdobím v tenisovém životě Andy Murray.
Šest let nejmladší královnou  str. 23 /před 25 lety/
Jedenáctého března 1991 MONICE SELEŠOVÉ ukazoval kalendář sedmnáct let, tři měsíce a devět dní. „V duchu jsem vykřikla, Bože, vždyť je mi teprve sedmnáct, co budu dělat dál? Byl to takový zvláštní, neurčitý pocit, všichni kolem se radovali a já ani moc ne. Stala jsem se světovou jedničkou a přiznám se, nevěděla jsem, zda se mám i já opravdu radovat nebo si myslet, že větší tenisové radosti teprve přijdou,“ vzpomínala Monika Selešová na chvíle, kdy se stala pátou a v té době nejmladší světovou jedničkou. V březnu o šest let později, v roce 1997, vstoupila na trůn ještě mladší královna – Martině Hingisové bylo šestnáct let, šest měsíců a jeden den… Třináct let byla Selešová ve světové desítce, stejně jako Steffi Grafová. Otec Karolj byl známým karikaturistou, on jí prý řekl, že když je slabá, musí hrát forhend i bekhend obouruč. Bylo jí devět, vyhrála na Sport Goofy Trophy, a deset, když byla nejlepší mezi dvanáctiletými na Orange Bowl. Od roku 1986 trénovala v Akademii Nicka Bollettieriho a mockrát pak přiznala, že do profesionálního tenisu měla vstoupit určitě později. Měla čtrnáct, když přijela se svým otcem do Boca Raton, aby v prvním kole porazila Kanaďanku Kelesiovou a ve druhém podlehla Evertové. „Každý tenisový profesionál chce být jednou světovou jedničkou a já to chci také,“ prohlásila na jedné ze svých prvních tiskových konferencí. Někdo se tomu pousmál, ale i Bollettieri přiznal, že mladičká Jugoslávka má šampionské sebevědomí. Na konci prvního roku 1988 byla na 86. místě, na konci druhé sezony šestá, v devadesátém roce druhá a v březnu 1991 se stala světovou jedničkou. To byla rychlost! „Všichni kolem byli nervózní, stále jen počítali body a chtěli, abych se co nejdříve stala nejlepší tenistkou na světě. Ale já spěchat nechtěla, bála jsem se – co příjde…“
Více přináší tištěné číslo magazínu

SVITOLINOVÁ MĚNÍ SVŮJ TÝM  str. 24
Ukrajinka Elina Svitolinová po životní sezoně mění trenéra! Mimochodem, obdobně jako Karolína Plíšková. Čtrnáctá hráčka světového žebříčku oznámila konec spolupráce s Iainem Hughesem, který ji vedl dva a půl roku. Svitolinová se narodila před dvaceti dvěma roky v Oděse, ve čtrnácti letech vybojovala svůj první titul na turnaji ITF v tureckém Istanbulu, v šestnácti již vyhrála klání WTA tour v Indii a v Baku. Nyní tato milionářka, tedy přesněji řečeno ukrajinská hráčka, která vydělala tenisem přes tři miliony amerických dolarů, žije v Charkově, kde se právě s koučem Hughesem připravovala a stala se velkou hvězdou nejen tamního, ale i světového tenisu. „Ráda bych Iainovi poděkovala za všechno, co pro mě udělal. Naučil mě spoustu věcí na kurtu i mimo něj, udělal ze mě lepší hráčku a pomohl mi dosáhnout mnoha cílů. Pracovat s ním pro mě byla neocenitelná zkušenost,“ oznámila Svitolinová na Facebooku, kde má přes 50 tisíc fanoušků. Dvaadvacetileté hráčce od začátku letošního roku pomáhala také bývalá světová jednička Justine Heninová, ale i její pozice je nejistá, jelikož Belgičanka na jaře čeká narození druhého potomka. Svitolinová v této sezoně získala titul na turnaji v Kuala Lumpuru, zahrála si finále WTA Elite Trophy v čínském Ču-chaj a dokázala porazit dvě světové jedničky. Na olympiádě v Rio de Janeiru vyřadila Serenu Williamsovou a v Pekingu si vyšlápla na světovou jedničku Angelique Kerberovou. Rok zakončila Elina Svitolinová jako světová čtrnáctka, což je její maximum. Ale rozhodně nechce u tohoto maxima zůstat. „Musím zapracovat na své psychice, a hlavně vyměnit celý tým, chci být světovou jedničkou! V Charkově máme výborné zázemí, ale někdy je těžké dostat tam ty nejlepší trenéry,“ tvrdí Svitolinová a stanovuje si jasný cíl pro nový rok 2017: „Chci hrát na Turnaji mistryň a rozhodně ne druhé housle,“ říká sebevědomě Ukrajinka.
Otočka o sto osmdesát stupňů a z hráče je trenér/  str. 27-28 /dialog měsíce/
Ještě v únoru bojoval na okruhu ATP v deblu. V březnu už letěl FRANTIŠEK ČERMÁK jako sparingpartner s Petrou Kvitovou na turnaje do severní Ameriky. A v dubnu se stal trenérem dvojnásobné wimbledonské vítězky. Přechod čerstvého čtyřicátníka z role aktivního tenisty do pozice trenéra byl opravdu velmi rychlý. Konec kariéry vítěz jedenatřiceti turnajů na okruhu ve čtyřhře už plánoval, a tak když přišla nabídka, navíc ještě od české tenisové jedničky mezi ženami, nebylo pro vítěze Roland Garros v mixu z roku 2013 (s Lucií Hradeckou) co řešit. Vždyť bývalý čtrnáctý deblista světa mohl zůstat u toho, co dělá. S Petrou Kvitovou sice spolupracoval jen pět měsíců, ale bez angažmá dlouho nezůstal. Obratem se ozvala Lucie Šafářová a domluvili se na trénování pro zbytek letošní a celou příští sezonu. František Čermák má tedy za sebou rok plný změn.

Už jste se vyrovnal s tím, že přišla nová životní etapa?
S tím jsem se smířil. Je mi čtyřicet a poslední dva roky už to k tomu tak nějak směřovalo. Nedosahoval jsem výsledků, které bych chtěl, a výkonů, které by odpovídaly tomu, co jsem tenisu dával. Taky dělat kompromisy při hledání parťáků, to nikdy nebyl můj styl a nijak mě to nenaplňovalo. Poslední dva roky už to bylo takové trápení.
Bylo trenérství vaším plánem, když jste přemýšlel, co budete dělat po konci kariéry?
Určitě. Vždycky jsem chtěl a chci zůstat u tenisu. Věnuju se mu celý život, baví mě a naplňuje. Akorát trenérství je něco úplně jiného, než když člověk hraje na sebe. Musí se vžít do jiné role, musí se snažit pochopit hráče a uvědomit si, že on už není na prvním místě.
Bylo to tedy rychlé rozhodování, když v únoru přišla nabídka Petry Kvitové?
Byli jsme spolu tři týdny v Americe, pak jsme měli přípravu v Česku. Po těchto pěti týdnech jsem usoudil, že by to mohlo fungovat, věřil jsem tomu. Proto bylo rozhodování jednoduché...
Zkráceno pro web

Archiv předchozích čísel